Potřebuji kouče?
Peloton
Díváte se někdy na závody?
Doktorka Drtinová v koučovně uvedla krásný příklad:
Jaký je rozdíl mezi těmi, co jedou vpředu a těmi, co jednou na konci?
V tom, koho si najímají. Ti vepředu mají všichni svého kouče. Ti vzadu potřebují psychoterapeuta.
Berte prosím tento příklad jen jako ilustraci. Nicméně ukazuje důležitý rozdíl - psychoterapie je zaměřena zpět, řeší současný stav jako výsledek toh, co jsme udělali. Koučink se dívá vpřed a bere současný stav jako východisko k tomu, kam se chceme dostat.
Koučink a sport
Koučink svým původem vyšel ze sportovního prostředí. Sport je velkým tahounem pokroku v mnoha oblastech. V technických, ale i v psychologii, v práci s naší psychikou. Už v minulém století sportovní trenéři zjistili, že těch nejlepších výsledků svých svěřenců není možné dosáhnout jen zvyšováním trénovanosti a vylepšováním techniky. Tím podstatným rozdílem mezi vrcholovými sportovci dnes není "úroveň natrénovanosti". Tím podstatným se jeví úroveň jejich myšlení. A následně propojení myšlení s emocemi a výseldky.
Koučink a psychoterepie
Koučink není psychoterapie. Lidé často považují koučink potřebný jen pro ty, kdo něco nezvládají. To je základní omyl. Koučink svoji účinnost prokazuje zejména na lidech, kteří chtějí být na špici pelotonu. Koučink se zaměřuje na inspirativní cíle, směřuje do budoucnosti, zpřítomňuje ji dnes. Psychotereaapie má v samotném svém základu "terapii", léčbu něčeho, co není dobře. Dívá se vzad a snaží se napravit to, co nebylo dobře.
Koučink
Koučink svým pohledem vpřed řeší minulé nastavením nového inspirativního. Nejedná se o opomenutí, ale o vědomně jiný způsob. Psychoterapie má jistě své opodstatnění, své místo. Koučink ale vychází z prokázaného poznatku, že nejsme schopni odstranit své špatné návyky. To, co jsme se naučili dělat nedobře, neodstraníme. Bude to v nás navždy. Můžeme ale vytvořit návyk nový a "překrýt" ten starý. Vyléčený alkoholik bude mít vždy nebezpečí, že se jeho návyk vráti. Stačí malinko a aktivují se paměťové stopy, které se zdálo, že dávno zmizely.
Neuroleadership
Vědecké objevy, které aplikuje RCS systém a Neuroledership Group, ukazují, že můžeme téměř cokoli nově zapsat a naučit se novému. Ale nejsme schopni staré stopy vymazat. To, že si na něco nemůžeme vzpomenout, znamená právě skutečnost, že to zapsané máme. Jen nemáme po ruce nástroj, jak tu správnou myšlenku dostat z nevědomí do vědomí. Logický důsledek pro praxi lze vyjádřit takto: mnohem efektivnější je zaměřit se na budování nového než odstraňovat staré. Tak chápeme koučink.
Autonomie
Následným velmi důležitým krokem je velmi silná podpora vlastního rozhodování se. Koučink vede k autonomii. K podpoře vlastního rozhodování se. K nezávislosti na okolnostech. K tomu nenechat se přimět okolnostmi dělat to, co dělat nechci. Mohu se rozhodnout dělat, co je pro mě nevýhodné, ztrátové a i k tomu, co nedělám rád. Ale je to moje rozhodnutí.
Tím nejlepším výsledkem pro kouče je samostatný klient. Ne závislot na koučovi, ale samostatnost. Kouč pomáhá nastavit vyšší úroveň myšlení, aspirace, dosahování cílů.
