Mám raději obecná řešení a doporučení než přesné instrukce. Hledám, co lidi spojuje, co může zlepšit vztahy. Rád/a dokončuji, co jsem začal/a, nechci dříve začínat něco dalšího. Snadno a rychle vidím nedostatky a to, co není dobře. Stává se mi, že nevnímám rádio nebo i hlasitý hovor. Důvěřuji jenom věcem, které jsou logické a prověřené. Někdy si mluvením ujasňuji své myšlenky. Mám v hlavě plno nových nápadů. Rád/a zvu známé na společné akce. Svá rozhodnutí raději změním, když se změní situace. Nevadí mi rutina, ničí mě neustálé novoty. Někteří lidé mě vnímají jako méně společenského člověka. Rozmíšky v práci ovlivňují moji výkonnost. Nemám rád/a nové komplikace v tom, co dělám. Spoléhám na pravidla, která se mi osvědčila v životě. Mám raději fakta a čísla než jen nějaké dohady. Pokud setkání není nutné, odsouvám jeho termín. Nemám rád/a, pokud se věci zbytečně komplikují. Neměnné plány a postupy mě nudí. Důležitá je pro mě bezprostřednost, schopnost rychle zareagovat. Raději se předem připravím a počítám se všemi možnostmi. Změna v zadání úlohy mi nevadí, znovu prozkoumám možnosti. V dětství jsem byl/a raději s dětmi venku než zůstat doma. Zaplacení platby věřím až když se podívám na výpis z účtu. Raději dělám to, co umím než se pouštět do něčeho nového. Někdy nevím, zda sdělení druhého bylo doslovné nebo to byla nadsázka. Důležité je to, co je správné, i když s tím někdo nesouhlasí. Potřebuji více pochvalu, co se povedlo, než kritiku, co se nedaří. V dětství jsem raději zůstal/a doma než si hrát venku. Pro daný problém se snažím hledat optimální postup řešení. Svá rozhodnutí beru jako závazná i když se projeví jako nesprávná. Zachovávám spíše klid a sebekontrolu. Rád/a si dělám si seznamy co zařídit a řídím se jimi. Většinou si vím rady, jak se zachovat. Definitivní rohodnutí je pro mě lepší než nejistota. Neostychuji se dát lidem najevo jiný názor, podle svého přesvědčení. Lidé někdy využívají, že mi mohou říct cokoli. Nemám rád/a, když mi druzí skáčou do řeči a přerušují mě. Raději se rozhoduji až tehdy, kdy je to nezbytně nutné. V rozhovorech začínám mluvit ještě dříve než druzí domluví. Více názorů na tutéž situaci je normální stav. Potřebuji zpětnou vazbu od druhých lidí. Mám více přátel a kamarádů. Jsem optimistou vzhledem k budoucnosti. Někdy spoléhám na to, že se věci stanou tak, jak je potřeba. Potřebuji si věci promyslet dříve než je sdělím. Někteří lidé se cítí být napadáni, když jen vyjadřuji svůj názor. Vyhýbám se situacím, kdy mohu čekat negativní reakci druhých. Rád/a přemýšlím, i když to nevede ke konkrétním výsledkům. Nedůvěřuji příliš předpřipraveným postupům, často volím své vlastní. Někdy počkám, jak se věci vyvinou, a pak se podle toho zařídím. Snadněji si pamatuji fakta. Mám rád věci s otevřeným koncem, pro případ změny. Snažím se nejprve vyslechnout druhého a až poté mu sdělit svůj názor. Napřed povinnost, potom zábava. Umím se vcítit do postavení druhých, být v jejich kůži. Správné je být objektivní. Podružné detaily, které mě neposunou vpřed, mě nebaví. Rád/a dělám druhým radost maličkostmi. Někdy nemám dostatek trpělivosti k naslouchání. Nečekané návštěvy mi nevadí, mám je rád/a. Souběžně zkoumám více variant abych některou neopomněl/a. Jsem ochoten/na vzít zpět to, co se mohlo druhého dotknout. Odsouvám říkat lidem věci, které nechtějí slyšet.
