333coaching LOGO
Změna je možná. Když se naučíme si hrát...


česky / english

blog.idnes.cz

Články



  

Jak vzniká návyk?



   Existují tři způsoby vzniku návyku. Náhodně, vnějším tlakem a cílevědomou snahou. Takto vznikají návyky dobré i špatné, které pak pokládáme za charakter člověka. Mechanismus je stejný v obou případech. Jen ty špatné pak pokládáme za závislosti. Ale závislosti jsou v současné době chápány jako negativní. Já je chápu jako další stadium návyku. A současně jsem přesvědčen, že tak, jak jsou závislosti špatné, existují i závislosti dobré.

  

  

Náhodný vznik návyku



   To je nejčastější příčina návyku. Něco zkusíme a ono to zafunguje. Příště už se ozve informace z mozku, že tuto situaci řešil tímto způsobem a pokusí se ji svoji reakci zopakovat.. Mozek je úžasný spojovací stroj a co může, to spojí dohromady. Někdy se pokouší spojit nespojitelné. To možná známe všichni z našich snů. Lidi, kteří nepatří k sobě tam najednou vystupují, situace, které k sobě nepatří.

  

  

Vnější tlak a vznik návyku



   Vnější tlak nám pomáhá dělat věci, které bychom chtěli dělat, ala schází nám vůle. Tak si to vykládáme. Vymlouváme se na vůli a závidíme těm, kteří mají "silnou vůli". Díky vnějšímu tlaku se pak třeba neprojevují věci a sklony, které máme. Známe to - když je někdo neovladatelný, zavřou jej do věznice, aby nemohl škodit. Kdyby měl úplnou volnost, tak by to bylo nebezpečné. my ale do věznic nemusíme, ale stejně potřebujeme k něčemu z vnějšku dotlačit. Ráno vídávám lidi s pejsky na procházce. Kdyby neměli němou tvář, projít es nepůjdou. Kdo by pracoval, kdyby za práci nebyly peníze? Ve škole se učíme proto, abychom měli dobré známky. Není to postavené na hlavu? Prvotní smysl vzdělání by měl být se něco dozvědět, ne mít dobré známky a diplom. na vnější tlak jsme tak zvyklí, že jej často ani nevnímáme.

   Vnější tlak považujeme často za samozřejmost, bez které si nedovedeme představit život. Z krásných věcí a vztahů se pak stávají povinnosti. Ze vzájemného obohacujícího vztahu dvou lidí, který se nazývá manželství se stává nepříjemná povinnost. Někteří partneři čekají ve svazku jen tak dlouho, aby vychovali děti a pak od sebe odcházejí. Proč? Často neděláme práci, kterou bychom chtěli dělat. Do práce se chodit musí. Proč ale se nesnažíme své nadání, své jedinečné vlohy a přednosti více uplatnit? Proč se spokojíme s tím, že "jedeme na poloviční plyn"? Jak je možné, že nám vyhovuje stav, který ani zdaleka není ideální?

   Jedním z důvodů, které nám berou svobodu volby je naše nechuť se rozhodovat. Přece nebudu měnit to, pro co jsem se rozhodnul. Někdy je dobro neměnit, jindy je to naopak potřebné. Ale my se rozhodovat nechceme. Jsme rádi, když rozhodnutí udělá někdo za nás. Nechceme nést odpovědnost za volbu, kdyby to nedopadlo dobře?

  

  

Cílevědomé budování návyku



   Čím jsme starší, tím víc se bráníme změně. Říká se "zvyk je železná košile". Nebo "Co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš". A také třeba "mladí ležáci, staří žebráci". "Starého psa novým kouskům nenaučíš". Všechno to říká, že v mládi jsme jaksi pružnější. Změna pro nás není něco nepatřičného, nevítaného. Není ohrožením. Právě naopak. Mladí žasnou nad novými věcmi, hledají nové zkušenosti, nové přátele, prahnou po novém poznání. Pro starší lidi je nové potenciálně nebezpečné. Neodzkoušené, neodpovídá to naší zkušenosti. Staré zavedené funguje, proč pořád ty novoty?

  

   Z nechuti stáří ke změnám plyne obtížnost změny. Čím jsme starší, tím je změna obtížnější. Ubývá sil, ale hlavně chuť něco měnit. Přestěhování starých lidí do nového prostředí často končí jejich předčasným skonem. Říká se, že jsme je vytrhli z jejich kořenů, kde byli zvyklí. Věděli, kam si mohou zajít na procházku, kde mohou nakoupit, ke je jejich sousedka, se kterou si mohou popovídat. A tyto všechny jistoty změnou starý člověk ztrácí.

  

   Mladí hledají nové. Starší se nového bojí. Proto nové návyky pro straší je velmi těžké budovat. Je to mnohem těžší, než si lidé myslí. Díváme se na mladé, jak něco zkusí a ono jim to hned jde. A už jim to pak jde samo. My to zkusíme a jednak nám to nejde hned samo. Pak se nám to podaří a chtěli bychom, aby se to dál dařilo stejně. Chvilku to s použitím vůle jde, ale nakonec se to všechno vrátí do starých kolejí. Čím to je? To mají mladí tak velkou výhodu? V čem spočívá?

  

   O cílevědomé možnosti vzniku návyku si povíme více příště...

   Luděk Bouška, červen 2012

  

Jak reagovat na rozzuřeného šéfa?

Luděk, červen 2013

Neomezený tarif, neomezená ztráta času...

Luděk, duben 2013

Co je důležitější?

Luděk, březen 2013

Jsem na tebe hrdý.

Rich de Vos, z 5.kapitoly z knihy "Ten powerful phrases", překlad, únor 2013

Co je důležité?

Luděk, únor 2013

Jak budovat návyk - motivace.

Luděk, prosinec 2012

Jak budovat návyk - rozdělení návyků.

Luděk, listopad 2012

Zo špecialistu manažérom

Katka, listopad 2012

Jak vědomě budovat správné návyky?

Luděk, červenec 2012

Jak vzniká návyk?

Luděk, červen 2012